Alice zastavila auto, několikrát se pomalu nadechla a vydechla, aby se uklidnila, a položila ruce na volant. Pár metrů za ní zastavil vůz policie. Nepříjemná záležitost. Strnulá nervozitou sledovala šerifa celou cestu od jeho vozu až k ní. Sotva se ale naklonil k okénku, zalila jí úleva. Znala ho, a on znal jí. Na malou chvíli se zadívali jeden druhému do očí, a pak šerif odvrátil zrak. „Promiňte, madam. Kdybych věděl, samozřejmě bych-“, začal šerif, ale Alice ho jen odbyla mávnutím ruky. Šerif zasalutoval a než spustil ruku, auto už znovu nabíralo nebezpečnou rychlost. *** „Mám padáka? Co je to za blbost? A jak si mám asi teď hledat práci?“ burácel předák. Muž v obleku pokrčil rameny. „Je mi líto, pane Williamsi. Firma musí snížit stavy,“ opáčil bezvýrazně. „Jo? A proč nevyhodíte někoho z těch flákačů támhle? Jim celou směnu nehne ani prstem!“ nedal se předák. Druhý muž jen znovu pokrčil rameny. „Lituji, o tom já nerozhoduji. Moji nadřízení vybrali vás, nikoliv pana Hertze,“ odpověděl, a pak rozlícenému předákovi pokynul rukou směrem k východu. Ten se otočil na patě a vyrazil naznačeným směrem. Celou cestu nepřestával zasypávat své okolí urážkami. Přes prostranství stavby se na okamžik střetly pohledy muže v obleku a Jamese Hertze, předáka druhé směny. Oba jen nepatrně kývli hlavou, a pohledy se znovu rozešly. *** „To mě vysvětli, jak jako někomu tohle pomůže?“ zabručel pošťák. „Nevím. Neptám se, protože by mi stejně nikdo neodpověděl,“ odpověděl mu jeho starší kolega. Oba seděli na mostě v Idaho Falls, a právě svačili. „Ale může tam být něco důležitýho, ne?“ začal po chvíli znovu ten první. „Musí. Proč by to jinak někoho zajímalo?“ „Copak ty nejsi zvědavej?“ nehodlal se mladší doručovatel vzdát. „Ani trochu. Neptám se, udělám, co se mi řekne, a mám za to slušný, klidný místo. To je víc, než může říct spousta lidí tady kolem. Šup, doručit balík rybám,“ uťal ho starší pošťák. Mladší se jen smutně zadíval na těžký balíček ve svých rukou. Rozhlédl se, jestli je nikdo nesleduje, a pak ho upustil do proudu. | Andrew Gray si upravil modrý plášť na ramenou a nasadil si masku. Ven ze stanu vyšel jako Lord Gray. Přestože Lóže dávala svým zasvěceným znalosti a moc, a pokud věříte i těm nejpodivnějším zkazkám, dokonce i nadpřirozenou, ale v tomhle nebyla žádná magie. Karneval byl zvláštním místem a časem pro všechny členy Lóže, kteří se jej zúčastnili. Jména a starosti světa venku byly zapomenuty a na několik večerů všichni přijali své Masky, jako symboly světa, který je skrytý před zraky obyčejných smrtelníků. Z dělníků, úředníků, nádeníků, automechaniků, opravářů i manažerů se stával Dvůr Masek, vznešené společenství, jehož členové se navzájem předhání v rétorice, odvážných skutcích, umění a hádankách, aby se mezi nimi našli ti, kdo zasluhují největší úctu. Zde, v Albionu, se pak všichni sešli, aby každoročně starý Král Lóže odložil svou korunu během Poslední noci, jak tomu velí prastaré tradice. Lord Gray se pod maskou usmál v očekávání oslav a radovánek, které jsou součástí každého Karnevalu. Za chůze si připínal elegantní kord, který vždy nosil. Svůj revolver nechal ležet v kapse kabátu – na Karneval nikdo nesmí přijít takto ozbrojen. Dnes začíná Poslední noc, a za pár dní, pokud bude mít štěstí, a ostatní ho uznají hodným, se bude smět zúčastnit Volby. Poslední roky vždy vyhrával ten přistěhovalec z východu, kvůli kterému je nyní královskou barvou žlutá. Ale přece nemůže vyhrávat pořád, každý přece musí vidět, že pod jeho vedením se tato buňka Lóže odklání od svých posvátných cílů. Na druhou stranu, Lóže v Idahu prosperuje pod jeho vedením. Nikdy nebyla tak bohatá, nikdy neměla tolik prostředků. Ne, nesmysl, nemůže přemýšlet prospěchářsky, Lóži jde o vyšší cíle – o pozvednutí lidské rasy, o osvícení, znalosti, ne jen o mamon. Lóže ctí tradice. Gray zatnul ruce v pěsti. I proto jej nejde jen zabít. Atentát na Krále je nemyslitelný, musí být svržen spravedlivou volbou, a nový Král pak může rozhodnout, co s ním bude. Pokud by lidé začali znevažovat tradice, Lóže by se zcela rozpadla. A Lóže zde byla stovky let před Králem ve Žluté, a bude tu i po něm, tím si byl Lord Gray jistý. Gray věděl přesně, co musí udělat. Bez své Masky byl jen úředníkem, nikým významným, dosud jen plnil rozkazy svých nadřízených v Lóži, protože neměl vyšší ambice. Ale to se letos změní, letos bude Volit, a pomůže vrátit Lóži její ztracený směr. Letos má tajnou pomoc, kterou Hastur jistě neočekává… |